„Požádala jsem svého bývalého šéfa o doporučení a podívej se, co mi napsal. To je tak strašně obecné, nicneříkající, je mi to úplně k ničemu.“, stěžovala si mi nedávno moje známá. „A jak vypadala tvoje žádost o doporučení, Moniko?“, zeptala jsem se. „Normálně – prosím vás o doporučení, nebo tak nějak…“, byla její odpověď. „Aha, takže taková obecná, nicneříkající žádost, že?“
Doporučení od vašich současných nebo bývalých nadřízených, kolegů, zákazníků… se může stát jedním z „důkazů“ toho, že to, co o sobě ve svém profilu píšete, je pravda. Jedním z důvodů je jeho autenticita – doporučení si nemůžete do profilu napsat sami, jako třeba na web… Můžete jen zveřejnit (nebo ne) text, který vytvořil někdo jiný – ten, koho jste požádali nebo se k tomu sám rozhodl. Doporučení vám bude užitečné ale jen v případě, že bude dobře napsané…
Aby doporučení mělo váhu, musí být konkrétní, věcné, srozumitelné.
Monika požádala o doporučení, aniž by uvedla nějaké podrobnosti. Její šéf jí v doporučení napsal, že byl s její prací spokojen. ale s čím konkrétně? V čem byla podle něj Monika skvělá? S čím mu pomohla, jakým byla pro něj, pro tým, pro firmu přínosem? Jaký jejích výsledků, úspěchů, si on váží? O tom ani slovo. Monika dostala zpět to, oč požádala.
Specifikací své žádosti dosáhnete dvou efektů:
Napíšu do žádosti otázky a požádám dotyčného, aby mi doporučení napsal ve formě odpovědí na ně. Jak taková doporučení, která se mi vrací, pak vypadají? Podívejte se na můj profil >>>.
Jana Bártíková
Líbil se vám tento článek? Sdílejte ho na LinkedIn: